Pražské stopy lidické tragédie

Dne 16. června 2019 navštívili přeživší lidické děti spolu s potomky přeživších, paní Edna Gómez Ruiz z Mexika, čestná občanka Lidic a pracovníci Památníku Lidice v Praze místa, spjatá s lidickou tragédií. Delegace navštívila nejprve Thomayerovu nemocnici v Krči. Zde nedobrovolně strávilo dva a půl roku svého raného života osm nejmenších dětí po vyhlazení obce německými nacisty v roce 1942. Jejich otcové byli zastřeleni a matky odvlečeny do koncentračních táborů. Delegace se pak zastavila v Dykově ulici, u budovy tajné porodnice gestapa, kde se v roce 1942 narodilo ženám, odvlečeným z Lidic, šest dětí, z nichž pouze dvě zůstaly naživu. Dalším místem piety bylo štrašnické krematorium, kde je uložen popel 26 lidických občanů, zastřelených nacisty v Kobylisích. Cestu po místech tragických událostí zakončila pieta na střelnici v Kobylisích. Na všech místech byly položeny květiny a uctěna památka nevinných obětí německé nacistické perzekuce. Pietní akt se konal za podpory OV ČSSB Lidice, OÚ Lidice a Památníku Lidice. Fotogalerii připravil Pavel Horešovský.

 

Marie Šupíková, přeživší lidické dítě, vystoupila na pietní vzpomínce

Lidice, 15. červen 2018

MS1Nejsilnějším momentem pietní vzpomínky na vypálení Lidic německými nacisty bylo vystoupení přeživší Marie Šupíkové, dlouholeté členky ČSBS Lidice. Před 77 lety, kdy nacisté srovnali Lidice se zemí, jí bylo 10 let. Otec zastřelen, matka zemřela po útrapách v koncentračním táboře, Marie přežila jen díky tomu, že ji chtěli poněmčit. Děkuji sestře Marii Šupíkové, že je schopná a ochotná sdílet svůj životní příběh jako poučení o křehkosti humanity a svobody.

Občané si připomněli vyhlazení Lidic německými nacisty

Lidice, 15. červen 2019
V sobotu 15. června si v Lidicích stovky občanů spolu s ústavními činiteli a přeživšími připomněly vyhlazení Lidic. Pietní vzpomínku pořádaly Památník Lidice, Obec Lidice a ČSBS Lidice. Hlavní projev přednesl předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Poté vystoupila starostka obce Veronika Kellerová, vnučka jedné z obětí vyhlazení Lidic. Na závěr vylíčila svůj životní příběh pamětnice Marie Šupíková, která jako desetiletá dívka vraždění německých nacistů přežila, protože ji nacisté poslali na poněmčení.
Obec Lidice byla vypálena 10. června 1942 německými nacisty jako pomsta za usmrcení říšskoněmeckého prorektora Heydricha. Muži byli zastřeleni, ženy odvezeny do koncentračních táborů a děti byly usmrceny nebo dány na převýchovu do Německa. Pietní vzpomínku přenášela v přímém přenosu Česká televize. Celý záznam přinášíme zde.

Občané si připoměli lidické zvěrstvo německých nacistů

Kladno, 10. červen 2019
Pavel Horešovský, přeživší lidické dítě. Foto Stanislav Pítr
Pavel Horešovský, přeživší lidické dítě. Foto Stanislav Pítr

V pondělí 10. června proběhla v kladenském gymnáziu pietní vzpomínka na poslední společné okamžiky lidických žen a dětí, které ve zdejší tělocvičně strávily před tím, než od sebe byly odtrženy. Děti byly poté povražděny nebo dány na poněmčení a ženy byly odvlečeny do koncentračních táborů. Muže němečtí nacisté vyvraždili v Lidicích a na kobyliském popravišti v Praze. Od těchto hrůzných událostí letos uplynulo 77 let. Vzpomínku pod názvem Malý pietní akt k uctění památky lidických žen a dětí každoročně organizuje místopředseda OV ČSBS Lidice Pavel Horešovský, jako přeživší lidické dítě, spolu s Památníkem Lidice. Letos před pozůstalými a návštěvníky pietního aktu vystoupila místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Miluše Horská. Pietní akt pokračoval položením věnců k Památníku dětských obětí války a na hrob lidických mužů. Z akce přinášíme fotodokumentaci. Za fotografie děkujeme panu Stanislavu Pítrovi. 

Lidičtí uctili památku obětí Terezínského ghetta

Terezín, 19. květen 2019

60803986_823825334649895_8076655162262814720_nV neděli 19. května 2019 proběhla v Terezíně tradiční vzpomínka na oběti nacistické perzekuce. Za obec Lidice a za ČSBS Lidice se vzpomínky zúčastnili přeživší lidické dítě Pavel Horešovský a předsedkyně OV ČSBS Lidice Jana Bobošíková. K delegaci lidických se v Terezíně připojil Jiří Pítín, který v dětském věku rovněž přežil lidický masakr. Pavel Horešovský na místě seznámil několik studentů s příběhem svým a své maminky, která prošla Terezínskou Malou pevností a následně byla nacisty poslána do koncentračního tábora Ravensbrück. V Terezíně bylo vězněno sedm lidických žen, jejichž děti nebyly v červnu 1942 (10. 6. 1942 byly německými nacisty vypáleny Lidice) starší jednoho roku. S hlavním projevem na Národním hřbitově v Terezíně vystoupil předseda Senátu Jaroslav Kubera. Projev přinášíme v plném znění.

Projev předsedy Senátu na Terezínské tryzně (19.05.2019)

Vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi, abych vás všechny pozdravil na pietní vzpomínce tady, v Terezíně. Slovo Terezín má ve spojení s historií nacistické okupace Československa hned dvě kruté podoby – terezínské ghetto a Malou pevnost.

Do ghetta nacisté od listopadu 1941 do téměř úplného konce války nahnali 140 tisíc židovských vězňů – mužů, žen a dětí. 35 tisíc z nich tady zemřelo. 87 tisíc dalších bylo odesláno do Osvětimi ke „konečnému řešení“. Osvobození a konce hrůz se dočkal jen malý zlomek z nich. Zůstane trvalou a obdivuhodnou skutečností, že tito lidé zde, v terezínském ghettu, ve stínu smrti dokázali žít na vysoké kulturní úrovni – hrát divadlo, psát verše, skládat, malovat, snít své sny o budoucnosti.

Druhou tváří válečné terezínské reality je potom policejní věznice pražského gestapa v Malé pevnosti. Tou prošlo v letech okupace 32 tisíc vězňů. Tisíce z nich zemřely. Nacisté se krutě a bezohledně vypořádali s každým náznakem odporu, nesouhlasu a odboje.

Smutnou skutečností našich moderních dějin je, že v roce 1945 zde při otevření tohoto národního hřbitova hovořila bývalá vězeňkyně Malé pevnosti, dr. Milada Horáková. To, co nestihli nacisté, dokončili o pět let později komunisté. Kteří také tak nesnášeli jakýkoliv odpor, jiný názor, nesouhlas.

Stále častěji mívám pocit, že ještě nedávno tak krutě živé vzpomínky na to, co se tady v Terezíně odehrálo, dnes blednou stále rychleji. Hodnoty, na kterých jsme tento památník stavěli, jsou víc a víc relativizovány a vítězí lhostejnost k naší vlastní minulosti. Nejde jen o nezájem o historii a úctu k památce těch, kteří nám svými oběťmi umožnili žít náš dnešní svobodný a demokratický život. Jsme lhostejní k opětovnému nárůstu totalitního uvažování, ve kterém tak nepokrytě platí, „kdo není s námi, je proti nám a je potřeba ho umlčet“.

Vždyť totalita, nesnášenlivost k jiné rase, k jinému názoru může a má dnes zcela jinou podobu. Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus.

Jako předseda českého Senátu jsem rád, že šířící se lhostejnost, nebojím se říci apatie, nepatří k povaze myšlení a práce senátorek a senátorů. Senát již nejednou dokázal, že ač politicky různorodý, v kritických okamžicích boje o ústavnost, o právo říci pravdu a o odvaze zastat se těch, u kterých se to nenosí, dokáže jednotně reagovat.

Historie nám totiž dává tisíce důkazů, že lhostejnost, pasivita, mávnutí rukou a nezájem o věci veřejné tvoří podhoubí, ze kterých se rodí zprvu autoritativní, později, poznenáhlu, nenápadně, totalitní režimy. Je proto nutné, snad dnes víc než dřív, scházet se v památných dnech u památných míst, jako je tento hřbitov, a připomínat sobě, voličům, všem lidem, že svou vlastní minulost stále žijeme. Není to tak, že holocaust, nacismus, totalita a nenávist jsou mrtvé.

Stačí chvilka nepozornosti a ožijí.

Braňme se tomu. Dívejme se do budoucnosti, ale nezapomínejme, jak lehce lze překročit práh nesvobody.

Děkuji vám za pozornost.

Lidičtí si připomněli osvobození Československa

Lidice, 8. květen 2019

BBKK6759Zástupci obecního úřadu a členové ČSBS Lidice uctili 8. května 2019 památku hrdinů a obětí druhé světové války a položili věnec ke společnému hrobu lidických mužů. Za obec se pietního aktu zúčastnil místostarosta Tomáš Skála, který poděkoval za účast a pronesl krátký proslov k významu 74. výročí ukončení druhé světové války. ČSBS Lidice reprezentoval místopředseda OV ČSBS Pavel Horešovský. Za fotografie děkujeme panu Bohumilu Kučerovi.

Pavel Horešovský na pietě u Strašnického krematoria

26. duben 2019, Praha 10
IMG_20190426_103322Místopředseda OV ČSBS Lidice Pavel Horešovský uctil památku obětí 2. světové války v Praze u Strašnického krematoria. U příležitosti pietní vzpomínky na příslušníky Českého národního odboje a jejich rodinných příslušníků, popravených a umučených v letech 1939 až 1945, včetně lidických mužů zadržených a popravených v roce 1942, byly ve čtvrtek 25. dubna 2019 položeny věnce u památníku Smutné jaro před Strašnickým krematoriem. Ostatky všech těchto obětí byly zpopelněny ve Strašnickém krematoriu a část popela byla zaměstnanci tajně shromažďována k pozdějšímu pietnímu uložení. Památku příslušníků Českého národního odboje uctili Místostarosta Filip Humplík (ODS), 1. místostarostka (Piráti) Jana Komrsková, a starostka Renata Chmelová, (Vlasta). Spolupořadatelem akce byl i OV ČSBS Praha 10.
IMG_2361

Tisková zpráva – Předseda ÚV ČSBS Jaroslav Vodička nevystoupí na pietních vzpomínkách k 77. výročí vyhlazení obce Lidice a osady Ležáky

Tisková zpráva
Předseda ÚV ČSBS Jaroslav Vodička nevystoupí na pietních vzpomínkách k 77. výročí vyhlazení obce Lidice a osady Ležáky

Památník Lidice jako pořadatel pietních vzpomínek v Lidicích a v Ležákách uspořádal přípravné schůzky k těmto pietním aktům. 26. 2. 2019 proběhla přípravná schůzka k pietní vzpomínce k 77. výročí vyhlazení obce Lidice. Pietní vzpomínka se uskuteční dne 15. června 2019. Schůzky se zúčastnili zástupci Památníku Lidice a dalších spoluorganizátorů, kterými jsou obec Lidice a Oblastní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Lidice, za kterou byl přítomen Pavel Horešovský, přeživší lidické dítě.

28. 2. 2019 proběhla přípravná schůzka ke konání pietní vzpomínky v Ležákách, které se zúčastnili zástupci Památníku Lidice, obce Miřetice a Československé obce legionářské. Pietní vzpomínka se uskuteční 23. června 2019.

Po skončení jednání se všemi zástupci spoluorganizátorů jak v Lidicích, tak v Ležákách, můžeme vydat toto prohlášení:

Předseda ÚV ČSBS Jaroslav Vodička nevystoupí na pietních vzpomínkách 15. června v Lidicích, ani 23. června v Ležákách. K tomuto kroku jsme se rozhodli kvůli dlouhodobě nevhodnému vystupování pana Vodičky a jeho celkové kontroverzi, které podle nás neodpovídají důstojnosti a vážnosti pietních aktů v Lidicích a v Ležákách. V Lidicích pana Vodičku velice pravděpodobně
nahradí Veronika Kellerová, starostka obce Lidice a členka Oblastní organizace ČSBS Lidice. V Ležákách bude pietní akt zcela bez projevu zástupců ČSBS.
Filip Petlička
Vztahy s veřejností
petlicka@lidice-memorial.cz
+420 731 110 984
www.lidice-memorial.cz
www.lezaky-memorial.cz

Tisková zpráva OV ČSBS Lidice – Předseda ČSBS Jaroslav Vodička nedostane slovo na pietním aktu v Lidicích

Tisková zpráva OV ČSBS Lidice
Předseda ČSBS Jaroslav Vodička nedostane slovo na pietním aktu v Lidicích
Přípravný výbor pro organizaci pietní vzpomínky k 77. výročí vyhlazení Lidic na svém jednání v úterý 26. února rozhodl, že předsedovi ÚV ČSBS Jaroslavu Vodičkovi nebude umožněno vystoupit na pietní vzpomínce dne 15. června 2019.
Za ČSBS vystoupí starostka obce Lidice, dlouholetá členka místní organizace ČSBS paní Veronika Kellerová. Stalo se tak na návrh místopředsedy OV ČSBS Lidice a člena ÚV ČSBS, přeživšího lidického dítěte pana Pavla Horešovského, který byl jednání přípravného výboru pro organizaci pietní vzpomínky k 77. výročí vyhlazení Lidic přítomen.
K uvedené informaci nebudeme sdělovat žádné další detaily.
Informaci sdělila: Jana Bobošíková, předsedkyně OV ČSBS Lidice
Lidice, 27. 2. 2019

Silver A v paměti tří generací

9. leden 2019, Pardubice, Sezemice

DSC_0377Památník Lidice ve spolupráci s Pardubickým krajem, městy Pardubice a Sezemice, Českým svazem bojovníků za svobodu, Československou obcí legionářskou a Ing. Janou Bobošíkovou uspořádali jedenáctou pietní připomínku výsadkové operace Silver A a s ní spojených odbojových akcí na Pardubicku a tragického osudu osady Ležáky. Záštitu převzali ministr kultury ČR Antonín Staněk a hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Letošní setkání bylo věnováno památce pplk. v.v. Josef Holcr, válečného veterána, účastníka ch bojů o Duklu, který se pravidelně účastnil setkání „Silver A“ a který zemřel 17. března 2018 ve věku nedožitých 100 let. Účastníci uctili jeho památku minutou ticha. Akce se zúčastnili také manželé Klánovi z ČSBS Lidice a představitelé Obecního Úřadu v Lidicích. Z akce přinášíme obsáhlou fotogalerii. Za fotografie děkujeme panu Stanislavu Pítrovi z ČSOL Kladno.

Za hrdiny Silver A a Josefem Holcem

Lidice, 4. leden 2019
ČSBS Lidice srdečně zve na akci Silver A v paměti tří generací. Letošní setkání bude věnováno památce pplk. v.v. Josefu Holcovi, válečnému veteránovi, účastníkovikrvavých bojů o Duklu, který se pravidelně účastnil setkání „Silver A“ a který zemřel 17. března 2018 ve věku nedožitých 100 let.

Tisková zpráva

Silver A v paměti tří generací

Pietní připomínka a setkání – vzpomínka na pplk. v. v. Josefa Holce

9. 1. 2019; Pardubice, Sezemice

 

Památník Lidice ve spolupráci s Pardubickým krajem, Statutárním městem Pardubice, městem Sezemice, Českým svazem bojovníků za svobodu, Československou obcí legionářskou a Ing. Janou Bobošíkovou pořádá jedenáctou pietní připomínku výsadkové operace Silver A, s ní spojených odbojových akcí na Pardubicku a tragického osudu osady Ležáky prostřednictvím setkání pamětníků a jejich potomků.

 Záštitu nad tímto setkáním převzali ministr kultury ČR Antonín Staněk a hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

 Letošní setkání bude věnováno památce pplk. v.v. Josefu Holcovi, válečnému veteránovi, účastníkovi krvavých bojů o Duklu, který se pravidelně účastnil setkání „Silver A“ a který zemřel 17. března 2018 ve věku nedožitých 100 let.

Na samém konci roku 2018 uběhlo již 76 od seskoků československých paravýsadků Silver A, Silver B a Anthropoid. Operačním prostorem skupiny Silver A byly východní Čechy, kde také npor. Alfréd Bartoš, rtm. Josef Valčík a čet. Jiří Potůček seskočili a neobyčejně úspěšně působili až do června roku 1942. Svůj úkol vysílat zprávy z protektorátu do Londýna plnili od poloviny ledna 1942, kdy se Jiřímu Potůčkovi poprvé podařilo navázat spojení. Během svého působení v Pardubicích a na Pardubicku získali úctyhodnou podporu místních obyvatel a odbojářů, mezi nimiž vyniká odbojová skupina Čenda, která je dovedla až do Ležáků a do místního mlýna a kamenolomu Hluboká, odkud opakovaně vysílali své depeše pro československou vládu v Londýně.

Do východočeského odboje a podpory operace Silver A se zapojilo velké množství lidí, kteří vědomě podstupovali riziko krutých trestů a neohroženě vedli a podporovali boj proti nacismu. Desítky lidí se staly součástí spletité sítě odboje a řada z nich položila své životy. Mnozí z nich přežili a dočkali se vítězného konce druhé světové války. Ale i popravení a zavraždění zanechali své stopy, ideály, své blízké, příbuzné, děti a především odvahu bojovat za svobodné Československo a svobodnou společnost, ve které ostatní mohli pokračovat.

Hlavním posláním setkání Silver A v paměti tří generací je předávání vzpomínek mezi generacemi na dobu, která už dávno uplynula, a na lidi, kteří již dávno nežijí, ale nesmí být zapomenuti. Poselství Silver A může být inspirativní, stejně jako varovné, vždy ale bude výjimečné.

Setkání bude zahájeno v 14.00 pietní vzpomínkou a kladením věnců na bývalém popravišti pardubického Zámečku. Své projevy zde přednesou místopředsedkyně Senátu PČR paní Mgr. Miluše Horská, ministr kultury ČR pan doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D. a primátor Statutárního města Pardubice pan Ing. Martin Charvát.

Hlavní část setkání se uskuteční od 15.20 v Sezemicích, kde bude uctěna památka velitele skupiny Silver A, Alfréda Bartoše, který právě v Sezemicích po první světové válce vyrůstal. Poté v restauraci Sezemický dům od 15.30 proběhne slavnostní program. Součástí programu bude přednáška historika plk.  gšt. PhDr. Eduarda Stehlíka, PhD., MBA. Pan Josef Somr, jako každý rok, přednese ukázku z knihy Jan Kubiš. Nezastaví mě ani to nejhorší…, jejímž autorem je právě Eduard Stehlík. Během celého odpoledne bude v prostoru sálu k vidění výstava Vše pro vlast, připomínající padlé a zemřelé příslušníky 43. výsadkového praporu Chrudim, která vznikla ve spolupráci 43. praporu a Památníku Ležáky.

Během odpoledního programu zazní projevy významných hostů, zástupců organizací, které se podílejí na pořádání setkání, nebo jsou jiným způsobem spjaty s protinacistickým odbojem na Pardubicku. V rámci programu promluví ředitelka Památníku Lidice, paní Mgr. Martina Lehmannová, hejtman Pardubického kraje, pan JUDr. Martin Netolický, Ph.D., předseda Českého svazu bojovníků za svobodu, pan Ing. Jaroslav Vodička, velitel Posádkového velitelství Praha, pan plk. gšt. Ing. Milan Virt a mecenáška setkání, paní Ing. Jana Bobošíková.

Josef Holec

 „O významu východočeského odboje bylo již řečeno mnoho a je nezpochybnitelné, že Silver A byla jednou z nejúspěšnějších zpravodajských akcí čs. armády během druhé světové války. Vojáci Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček prokázali velkou odvahu, schopnosti a nasazení. Neuspěli by ale nebýt pomoci mnoha lidí v Protektorátu připravených v odboji nasadit svůj život a bojovat za Československo. Na obyčejné lidi, kteří se v nejdůležitější chvíli stali hrdiny, nesmíme zapomínat a připomeneme si je společným setkáním Silver A v paměti tří generací ve středu 9. 1. 2019 v Pardubicích a Sezemicích.“            Martina Lehmannová

Kontaktní osoby:

Filip Petlička

Vztahy s veřejností

petlicka@lidice-memorial.cz

+420 731 110 98        4

Kamila Chvojková

Vedoucí Památníku Ležáky

chvojkova@lidice-memorial.cz

+420 739 335 734

www.lidice-memorial.cz

www.lezaky-memorial.cz


Harmonogram:

14.00 – 14.45            

Položení věnců na popravišti pardubického Zámečku

Přivítání účastníků ředitelkou Památníku Lidice

Projev místopředsedkyně Senátu PČR Miluše Horské

Projev ministra kultury ČR Antonína Staňka

Projev primátora Města Pardubice Martina Charváta

14.50 – 15.15              Přesun autobusy do sálu u restaurace Sezemický dům

15.20                             Uctění památky Alfréda Bartoše u pomníku v Sezemicích

15.30 – 15.35              Přivítání účastníků ředitelkou Památníku Lidice Martinou Lehmannovou

15.35 – 15.45              Vystoupení Ústřední hudby Armády ČR

15.45 – 15.50              Úvodní slovo hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického

15.50 – 15.55              Slovo předsedy ÚV ČSBS Jaroslava Vodičky

15.55 – 16.00              Zdravice velitele Posádkového velitelství Praha Milana Virta

16.00 – 16.05             Zdravice Jany Bobošíkové

16.05 – 16.15              Vystoupení Ústřední hudby Armády ČR

16.15 – 16.25              Ukázku „Heydrichiáda“ z knihy „Jan Kubiš. Nezastaví mě ani to nejhorší“ přečte Josef Somr

16.25 – 16.50              Příspěvek historika plk. gšt. PhDr. Eduarda Stehlíka, Ph.D., MBA

16.50 – 17.00              Ukázku „Krvavá pomsta“ z knihy „Jan Kubiš. Nezastaví mě ani to nejhorší“ přečte Josef Somr

17.00 – 17.20              Podávání večeře

17.00 – 17.45              Prohlídka výstavy „Vše pro vlast“

Volná diskuze

17.45                          Předpokládané ukončení akce

Lidičtí se sešli na výročním jednání

Lidice, 14. listopad 2018
IMG_20181114_171752Ve středu 14. 11. proběhla výroční členská schůze ČSBS Lidice. Sestry a bratři projednali zprávy o činnosti, o hospodaření, o sociálním programu a o vývoji členské základny. Za přítomnosti předsedy ÚV ČSBS Jaroslava Vodičky v obsáhlé diskusi projednali také současnou situaci v ČSBS a poslední kroky vedení. Na závěr přijali k situaci usnesení, se kterým byla seznámena členská základna a vedeni ÚV ČSBS.

Česká republika je úspěšnou a prosperující zemí

Česká republika je úspěšnou a prosperující zemí
Praha, 28. říjen 2018
VKV rámci oslav stého výročí vzniku Československa proběhlo také Slavnostní shromáždění v Národním památníku na Vítkově, které tradičně spolupořádá ČSBS. S projevy zde vystoupili exprezident ČR Václav Klaus, předseda Hlávkovy nadace prof. Václav Pavlíček, ředitel vítkovského památníku Marek Junek či předseda Svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. Kromě ústavních činitelů a reprezentantů řady společenských organizací se akce zúčastnili také Jiří Pitín, přeživší lidické dítě a Jana Bobošíková, předsedkyně OV ČSBS Lidice. Slavnostní shromáždění živě přenášela Česká televize. Záznam přinášíme zde.

100 let vzniku republiky

Lidice, 22. říjen 2018
OV ČSBS Lidice srdečně zve na oslavu 100 let vzniku republiky, která proběhne ve čtvrtek 25. 10. 2018 v 17,00 v Malém parku v před obecním úřadem v Lidicích.
Pozvanka-28-10-2018

Záhon republiky – pocta zavražděným

Lidice, 27. září 2018

Pavel Horešovský a Peter Weiss, foto: Martin Homola
Pavel Horešovský a Peter Weiss, foto: Martin Homola

V rámci krásné a důstojné akce Záhon republiky – pocta lidickým mužům vystoupil Pavel Horešovský, přeživší lidické dítě a místopředseda ČSBS Lidice, s projevem, ve kterém vzpomněl památku zavražděných dětí a žen. Poté spolu s velvyslancem Slovenska panem Peterem Weissem zasadili na jejich počest do Záhonu republiky růži. Záhon republiky byl založen v lidickém Růžovém sadu k oslavě stého výročí vzniku Československa a zároveň jako pocta lidickým mužům, kteří byly 10. června 1942 zavražděni u zdi Horákova statku či o pár dnů později na popravišti v Kobylisích. Lidická tragédie je nesmazatelnou součástí českých, ale i československých dějin, stejně jako dějin celého světa. Vystoupení Pavla Horešovského přinášíme níže. Za fotografie děkujeme panu Martinu Homolovi.
Vystoupení Pavla Horešovského

Vážení přítomní, vážení hosté,

lidická tragédie si v roce 1942 vyžádala 88 dětských obětí. Ze 105 dětí se jich zpět po válce vrátilo pouze 17. Já jsem jedním z nich, které mělo to štěstí, že tragédii přežilo. Dnes nás žije pouze 11.

Pavel Horešovský, foto: Martin Homola
Pavel Horešovský, foto: Martin Homola

V letošním roce, kdy si připomínáme 100. výročí vzniku Československa, byly přeživší lidické děti osloveny ředitelkou Památníku Lidice paní Martinou Lehmannovou, aby zasadily růži, k připomenutí tohoto významného výročí, do Záhonu růží, který byl symbolicky založen zde v Růžovém sadu .

Velice si toho vážíme a je to pro nás velkou ctí.

Vážená paní ředitelko,

dovolte, abych na závěr vyslovil jedno velké přání, zda by bylo možno zasadit námi přítomnými přeživšími dětmi ještě jednu růži za 88 dětí, které se nevrátily do vlasti a Lidic.

Velvyslanec Slovenské republiky pan Peter Weiss přivezl jednu růži, kterou bych spolu s ním zasadil na paměť 60 lidickým ženám, které se nevrátily do Lidic.

Děkuji.

 

 

Smutné výročí – 80 let od mnichovského diktátu

Lidice, 26. září 2018
 
mnichovska_dohoda-_mapaV těchto dnech si připomínáme zradu, ponížení a křivdu, kterých se na tehdejším Československu dopustili 30. září 1938 evropští lídři podpisem Mnichovské dohody. Rozhodli se bez přítomnosti politické reprezentace Československa odejmout naší zemi pohraničí a přičlenit ho k nacistickému Německu s bláhovým přesvědčením, že tak zajistí svým státům mír. O nás bez nás rozhodli v Mnichově lídři čtyř evropských velmocí: premiér Francie Édouard Daladier,  premiér Itálie Benito Mussolini, premiér Spojeného království Neville Chamberlain a německý kancléř Adolf Hitler. 
Mnichovská dohoda
Německo, Spojené království, Francie a Itálie se shodly se zřetelem k dohodě, jíž bylo v podstatě dosaženo o odstoupení sudetoněmeckého území, na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení a na opatřeních, jež třeba proto učinit, a prohlašují, že podle této dohody je každý jednotlivě odpověden za kroky, které je třeba učinit, aby bylo zajištěno její provedení.
§ 1 Vyklizování započne 1. října.
§ 2 Spojené království, Francie a Itálie se shodují v tom, že vyklizení bude provedeno do 10. října, a to bez ničení jakýchkoli existujících zařízení, a že československá vláda je odpovědna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení.
§ 3 Podmínky vyklizení podrobně určí mezinárodní výbor, složený ze zástupců Německa, Spojeného království, France, Itálie a Československa.
§ 4 Postupné obsazování převážně německých území německými oddíly započne 1. října. Čtyři územní úseky, označené na přiložené mapě, obsadí německé oddíly v tomto pořadí:
úsek označený I. – 1. a 2. října,
úsek označený II. – 2. a 3. října,
úsek označený III. – 3., 4. a 5. října,
úsek označený IV. – 6. a 7. října.
Výše uvedený mezinárodní výbor bez odkladu vymezí zbývající území převážně německého charakteru a německé oddíly je obsadí do 10. října.
§ 5 Mezinárodní výbor uvedený v § 3 určí území, v nichž se má provést lidové hlasování. Tato území budou až do skončení lidového hlasování obsazena mezinárodními jednotkami. Týž výbor určí způsob, jakým se má lidové hlasování provést, přičemž bude vycházet ze způsobu hlasování v Sársku. Výbor stanovení rovněž den, kdy se lidové hlasování bude konat; tento den nesmí být pozdější než konec listopadu.
§ 6 Konečné vymezení hranic provede mezinárodní výbor. Tento výbor je oprávněn doporučit čtyřem mocnostem – Německu, Spojenému království, Francii a Itálii – v určitých výjimečných případech menší odchylky od přísně etnografického stanovení pásem, jež mají být převedena bez lidového hlasování.
§ 7 Zavede se opční právo pro přesídlení do odstoupených území a pro vystěhování z nich. Opce musí být provedena během šesti měsíců ode dne uzavření této dohody. Německo-československý výbor určí podrobnosti opce, uváží způsob, jak usnadnit výměnu obyvatelstva, a vyjasní základní otázky, které z této výměny vzniknou.
§ 8 Československá vláda propustí ve lhůtě čtyř týdnů ode dne uzavření této dohody sudetské Němce, kteří si toto propuštění přejí, ze svých vojenských a policejních jednotek. V téže lhůtě propustí československá vláda sudetoněmecké vězně, kteří si odpykávají tresty odnětí svobody za politické trestné činy.
Mnichov 29. září 1938
Podepsáni Adolf Hitler Édouard Daladier Benito Mussolini Neville Chamberlain

Zdroj: Wikipedie

Slavnostní sázení růží do Záhonu republiky Pocta lidickým mužům

Lidice, 24. září 2018, tisková zpráva Památníku Lidice

zahon_republikyPamátník Lidice se v letošním roce připojuje k projektu Ministerstva kultury Společné století 1918–2018, který oslavuje 100. výročí vzniku Československa. U této příležitosti jsme založili v Růžovém sadu Záhon republiky, ve kterém bude do konce roku 2018 vysázeno symbolických 100 růžových keřů. Dne 27. 9. 2018 zasadí růže přeživší lidické tragédie, zástupce kanceláře prezidenta republiky, Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, vlády, zástupci ambasád více než 20 států, zástupci bezpečnostních složek státu, univerzit, památníků, ústavů, muzeí, měst a obcí.

Československá republika byla založená na ideálech svobody a demokracie. Přestože existovala celých 75 let, jen velmi krátká doba z toho se nesla v duchu těchto ideálů. Země prošla velmi bouřlivým a často tragickým vývojem poznamenaným diktaturami a nesvobodou. Jednou z nejsmutnějších kapitol bylo vyhlazení obce Lidice a osady Ležáky v roce 1942. Jejich osud se nesmazatelně zapsal do dějin světa i Československa a je jejich neoddělitelnou součástí.

Když se podařilo skončit a překonat hrůzy 2. světové války, byla obnovena obec Lidice jako symbol naděje, že Lidice a celé Československo budou žít dále a budou pokračovat v ideálech, na kterých byl samostatný stát vystavěn. Jako pomyslný most mezi zmarem původních Lidic a nadějí nových byl v roce 1954 z popudu sira Barnetta Strosse z Velké Británie založen Růžový sad a z celého světa lidé poslali do Lidic na 17 000 růží. V roce 1961 byla v Anglii vyšlechtěna růže jménem Lidice.

„Letos si připomínáme 100 let od vzniku Československa, státu který ve své době patřil k nejprogresivnějším zemím na světě. Za jeho vznik i existenci v minulosti pokládali lidé životZáhon je poctou Československu a také lidickým mužům, kteří se stejně jako tisíce dalších podíleli na budování nové republiky, a to i v řadách československých legií v Rusku i Itálii. První republika přestala existovat v roce 1938. V roce 1942 naděje lidických mužů na obnovu Československa skončily na popravišti Horákova statku v Lidicích. I tyto zmařené životy si připomeneme.“

Mgr. Martina Lehmannová, ředitelka Památníku Lidice

Do Záhonu republiky byly první růže vsazeny v dubnu tohoto roku a věnoval je velvyslanec Spolkové republiky Německo, J. E. Christoph Israng. Tohoto prvního sázení se zúčastnila i lidická přeživší, paní Marie Šupíková, starostka obce Lidice, paní Veronika Kellerová nebo ředitelka Památníku Lidice, paní Martina Lehmannová.

Další růže přibývaly v průběhu roku a zasadili je například senátoři Zuzana Baudyšová, Zdeněk Berka, Václav Homolka, Václav Chaloupek a Jaromíra Vítková, členové senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Během léta přibyly růže zasazené například paní Ednou Gómez Ruiz, mexickou propagátorkou české kultury a dlouholetou přítelkyní lidických přeživších nebo zástupci nizozemského města Putten, které na konci druhé světové války potkal podobný osud jako Lidice.

Svou růži do Záhonu republiky zasadil i J. E. Ara Bablojan, předseda arménského Národního shromáždění, který do Lidic zavítal během své oficiální návštěvy České republiky.

Na konci srpna přispěl svou růží také velvyslanec Spojeného království Velké Británie a Severního Irska J. E. Nick Archer.

Hlavní společné sázení růží je nyní naplánováno na 27. 9., na kterém potvrdilo svou účast téměř 70 hostů.

Program:

10.50 Příjezd hostů na parkoviště Památníku Lidice a přesun k Záhonu republiky
11.00 Státní hymna v podání zpěvačky Lucie Silkenové
11.05 Zahájení ředitelkou Památníku Lidice Martinou Lehmannovou
11.10 Projevy hostů
Milan Štěch – předseda Senátu Parlamentu ČR
Alois Mačák – náměstek ministra kultury
11.20 Představení Růžového sadu Lubou Hédlovou
11.25 Písně Ty lesovský stráně a Pieseň o rodnej zemi v podání zpěvačky Lucie Silkenové a Honzíka Musila
11.35 Sázení růžových keřů
12.35 Píseň Ach synku, synku v podání zpěvačky Lucie Silkenové a Honzíka Musila
12.40 Slovo pamětníků
12.45 Slovo starostky obce Lidice Veroniky Kellerové
12.50 Poděkování ředitelky Památníku Lidice Martiny Lehmannové
12.55 Přesun do loubí Glorietu, individuální prohlídka muzea a výstavní síně In  Memoriam s výstavou „Lidice a doba prezidenta osvoboditele“

Kontaktní osoba:
Filip Petlička
Vztahy s veřejností
petlilcka@lidice-memorial.cz
+420 731 110 984

Mexičanka Edna Ruiz v Lidicích

Lidice, 17. červenec 2018

Edna-Gomez-RuizDlouholetá podporovatelka, příznivkyně a čestná občanka Lidic Mexičanka paní Edna Goméz Ruiz po roce opět navštívila Lidice. Svým temperamentem, skvělou češtinou a srdečností zářila na setkání s přeživšími lidickými ženami a dětmi v Lidické galerii a vysadila růžový keř v lidickém Růžovém sadu míru a přátelství. Edna Gomez Ruiz se od roku 1984 spolupodílí na organizaci pietní vzpomínky v mexických Lidicích a je neúnavnou propagátorkou české kultury. V Mexiku se zasazuje o trvalé připomínání tragické historie Lidic. OV ČSBS Lidice děkuje paní Edně Goméz Ruiz za její neúnavnou dlouholetou činnost ve prospěch uchování historické pravdy o tragickém osudu obce Lidice v období II. světové války. V obsáhlé fotogalerii přinášíme atmosféru přátelského setkání. Zúčastnili se ho přeživší lidické ženy a děti, představitelé obce Lidice spolu s lidickými občany, velvyslankyně Mexika v ČR paní Rosaura Ruedová, nechyběla mexická hudba a hlavně lidská atmosféra porozumění, blízkosti a radosti. Za fotografie děkujeme panu Martinu Homolovi.

Vzpomínka na vypálení obce Ležáky

Ležáky, 24. červen 2018
IMG_7623V neděli 24. června si stovky lidí připomněly smutné 76. výročí vypálení obce Ležáky německými nacisty. Na pietním aktu vystoupil s hlavním projevem předseda vlády ČR Andrej Babiš, dále hovořili 1. místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Miluše Horská, předseda ÚV ČSBS Jaroslav Vodička a ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová. Vystoupení předcházelo kladení věnců a mše. Piety se  zúčastnili přední ústavní činitelé, poslanci, senátoři, zástupci ambasád, společenských organizací a politických stran. Za ČSBS Lidice se pietního aktu zúčastnili manželé Klánovi a Jana Bobošíková. Pietní akt vysílala jako mimořádný pořad v přímém přenosu Česká televize. Nacisté 24. června v Pardubicích popravili 34 dospělých obyvatel obce. Dalších sedm lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 z nich našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu.

Po pražských stopách lidické tragédie

Praha, 16. červen 2018

Marie Šupíková a Pavel Horešovský před bývalou porodnicí gestapa v Dykově ulici v Praze
Marie Šupíková a Pavel Horešovský před bývalou porodnicí gestapa v Dykově ulici v Praze

Dne 16. června 2018 přeživší lidické děti Marie Šupíková a Pavel Horešovský spolu s potomky přeživších Marií Štrougalovou a Annou Kovačíkovou, s pracovníky Památníku Lidice a s předsedkyní OV ČSBS Lidice Janou Bobošíkovou navštívily v Praze místa, spjatá s lidickou tragédií. Delegace navšívila nejprve Thomayerovu nemocnici v Krči. Zde nedobrovolně strávilo dva a půl roku svého ranného života osm nejmenších dětí po vyhlazení obce německými nacisty v roce 1942. Jejich otcové byli zastřeleni a matky odvlečeny do koncentračních táborů. Delegace se pak zastavila v Dykově ulici, u budovy tajné porodnice gestapa, kde se v roce 1942 narodilo ženám, odvlečeným z Lidic, šest dětí, z nichž pouze dvě zůstaly naživu. Dalším místem piety bylo štrašnické krematorium, kde je uložen popel 26 lidických občanů, zastřelených nacisty v Kobylisích. Cestu po místech tragických událostí zakončila pieta na střelnici v Kobylisích. Zde Marie Šupíková zavzpomínala na svého bratra Josefa Doležala, který byl v Kobylisích zastřelen 16. června 1942 ve věku 15cti let a dvou měsíců. Na všech místech byly položeny květiny a uctěna památka nevinných obětí německé nacistické perzekuce. Pietní akt se konal za podpory OV ČSSB Lidice, OÚ Lidice a Památníku Lidice. Fotogalerii připravil Pavel Horešovský.

Pieta u gymnázia v Kladně

Kladno, 11. červen 2018
Přeživší lidické děti Marie Šupíková a Pavel Horešovský. Foto: Jitka Krňanská
Přeživší lidické děti Marie Šupíková a Pavel Horešovský. Foto: Jitka Krňanská

V pondělí 11. června proběhla v kladenském gymnáziu pietní vzpomínka na poslední společné okamžiky lidických žen a dětí, které ve zdejší tělocvičně strávily před tím, než od sebe byly odtrženy. Děti byly poté povražděny nebo dány na poněmčení a ženy byly odvlečeny do koncentračních táborů. Od těchto hrůzných událostí letos uplynulo 76 let. Vzpomínku pod názvem Malý pietní akt k uctění památky lidických žen a dětí každoročně organizuje místopředseda OV ČSBS Lidice Pavel Horešovský jako přeživší lidické dítě. Letos před pozůstalými a návštěvníky pietního aktu vystoupila ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová a vyzvala k uctění památky zavražděných a týraných žen a dětí minutou ticha. Akce se zúčastnili i studenti gymnázia, kteří spolu s Lidickými navštívili německý koncentrační tábor Ravensbrück. Jak sami uvedli, mají dodnes v učebně č. 29, ve které docházelo k rozřazování dětí, velmi nepříjemné pocity. Pietní akt pokračoval položením věnců k Památníku dětských obětí války a na hrob lidických mužů. Z akce přinášíme fotodokumentaci. Za fotografie děkujeme Jitce Krňanské.

Od vypálení Lidic uplynulo 76 let

Lidice, 10. červen 2018
Pamětníci lidické tragédie Věra Čepelová, Miloslava Kalibová, Marie Šupíková, Pavel Horešovský. Foto Martin Homola.
Pamětníci lidické tragédie Věra Čepelová, Miloslava Kalibová, Marie Šupíková, Pavel Horešovský. Foto Martin Homola.

V neděli 10. června si stovky lidí připomněly smutné 76. výročí vypálení obce Lidice německými nacisty. Na pietním aktu u společného hrobu lidických mužů vystoupil s hlavním projevem předseda vlády ČR Andrej Babiš, který označil lidickou tragédii mementem pro budoucnost. Předseda ÚV ČSBS Jaroslav Vodička připomněl, že lidická tragédie se dotkla celého světa, a že vzniklo řada obcí, nesoucích jméno Lidice. Vystoupení předcházelo kladení věnců a mše. Piety se  zúčastnili přední ústavní činitelé, zástupci ambasád, společenských organizací a politických stran. Na čestná místa usedli přeživší lidické tragédie. Za ČSBS Lidice se pietního aktu zúčastnili Pavel Horešovský, Marie Šupíková, Věra Čepelová, Marie Štrougalová, Anna Kovačíková, manželé Klánovi, Pavel Pešek a Jana Bobošíková. Pietní akt vysílala v přímém přenosu Česká televize. Fotogalerie přinášíme níže. Za fotografie děkujeme Martinu Homolovi a Zdeňku Peškovi.

 

Lidičtí se v Terezíně poklonili obětem II. světové války

Terezín, 20. květen 2018
IMG_2173Obec Lidice a ČSBS Lidice vyjádřily v neděli 20. května 2018 na Terezínské tryzně úctu obětem nacistického běsnění položením společného věnce. Delegaci za oba subjekty vedl bratr Pavel Horešovský, místopředseda ČSBS Lidice a přeživší lidické dítě. Terezínskou tryznu pravidelně spolupořádá ÚV ČSBS. Za fotografie děkujeme členovi naší organizace,  bratru Zdeňku Peškovi.

Lidičtí si připomněli Den vítězství

Lidicie, 8. květen 2018

Věnec na hrobě lidických mužů
Věnec na hrobě lidických mužů

V den 73. výročí ukočení II. světové války uctili obyvatelé Lidic oběti německého nacistického běsnění položením věnce na hrob lidických mužů. Pietního aktu v Den vítězství se zúčastnili lidičtí občané, skauti z oddílu Zálesáci ze střediska Junák Buštěhrad „Stráž Lidic“ a za ČSBS Lidice místopředseda bratr Pavel Horešovský, přeživší lidické dítě a sestra Anna Kovačíková. Obecní úřad Lidice reprezentoval zastupitel Miroslav Ramba. Kromě samotného ukončení II. světové války si tak lidičtí pravidelně připomínají tragický osud vlastní obce, kterou němečtí nacisté v červnu 1942 částečně vyvraždili, vypálili a srovnali se zemí. 

Ocenění ČSBS Lidice

Lidice, 25. duben 2018

Ocenění členové ČSBS Lidice
Ocenění členové ČSBS Lidice

ÚV ČSBS ocenil práci Oblastní organizace ČSBS Lidice. Stalo se tak na slavnostní výborové schůzi , která se konala v prostorách Obecního úřadu v Lidicích. Na setkání byli mimo členů výboru přizváni členové Oblastní organizace ČSBS Lidice, sestry Marie Šupíková, Veronika Kellerová, Renata Hanzlíková a Klára Klímová,  bratr Tomáš Skála a bratr Milouš Červencl, aby jim bylo předáno Čestné uznání za práci pro ČSBS. Toto ocenění přijel osobně předat sám předseda ÚV ČSBS bratr Jaroslav Vodička. Pro členy výboru bylo velkým překvapením udělení čestného uznání za práci v organizaci. Po předání jsme strávili spolu s pozvanými hosty v družném hovoru při kávě krásné odpoledne. I tak jsme asi po 1,5 hodině, kdy pozvaní hosté odešli, ještě zvládli projednat organizační věci. Atmosféra setkání, které zorganizoval a řídil místopředseda OV ČSBS Lidice Pavel Horešovský, je zachycena v galerii.