ČSBS Lidice uctil 17. listopad 1939 a 1989

Praha, 17. 11. 2017
Jana Bobošíková položila věnec za ČSBS Lidice, foto První zprávy
Jana Bobošíková položila věnec za ČSBS Lidice, foto První zprávy

Projev prof. JUDr. Václava Pavlíčka, CSc. před Hlávkovou kolejí dne 17.11.2017

Vážený pane předsedo Senátu, vážení členové vlády, členové obou komor Parlamentu České republiky a další ústavní činitelé, zástupče Kanceláře prezidenta republiky, členové diplomatického sboru, paní předsedkyně Akademie věd ČR a bývalý předsedo Akademie věd ČR, paní primátorko hlavního města Prahy, starostko městské části Praha 2 a další představitelé města a městských částí, představitelé armády, zástupci církví v čele s patriarchou Československé církve husitské, občanských sdružení, členové akademických obcí, představitelé Studentské komory Rady vysokých škol a Parlamentu dětí a mládeže, vážení občané!

Dovolte, abych Vás jménem pořadatelů tohoto tradičního shromáždění Českého svazu bojovníku za svobodu a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových přivítal při vzpomínce na 17. listopad 1939. Na pořádání tohoto shromáždění se aktivně podílejí také představitelé studentských organizací, zejména Studentské komory Rady vysokých škol. Bývalé studenty, kteří se stali obětí tehdejších represí v r. 1939, představuje dr. Vojmír Srdečný, jehož zde zvlášť vítám a který se nedávno dožil 98 let.

Události před 78 lety si připomínáme jako součást dobrých tradic naší státnosti, abych parafrázoval slova Ústavy České republiky, a mají i dnes aktuální význam. Tehdy se staly symbolem odporu národa proti teroru okupantů v době, která nedávala důvody k optimismu. Již v září 1939 bylo při hromadné akci proti předním osobnostem českého národa zatčeno okolo 3.000 osob, významní malíři, spisovatelé, univerzitní profesoři a další. Postupně byli zatýkáni mladí vlastenci, příslušníci odbojových organizací, kteří byli vychováváni k vlastenectví v Akademické Ymce, Národním hnutí pracující mládeže a v dalších vlasteneckých sdruženích, zejména v Sokole a ve skautingu. Byli mezi nimi také bývalí studenti, kteří se účastnili protifašistických akcí a pomáhali uprchlíkům z Německa, demokratům ve Španělsku apod. Také tehdejší mezinárodní situace nebyla nadějná. Úspěch německé armády v Polsku i na západní frontě a důsledky německo-sovětského paktu o neútočení na mnohé občany působily depresivně. Jiní chtěli svým odporem a manifestováním věrnosti demokratickým hodnotám povzbudit národního ducha. Proto 28. října v Praze i jinde se připomínaly v demonstracích ideály demokratické Československé republiky.

Represe okupantů proti této demonstraci v Praze přinesly smrt mladého dělníka Sedláčka, zranění dalších osob a smrtelné postřelení studenta medicíny Jana Opletala. Smuteční průvod v Praze se stal záminkou pro okupanty k další hromadné represi, popravě 9 studentských funkcionářů, deportaci studentů z vysokoškolských kolejí do koncentračního tábora a k uzavření českých vysokých škol. Represe měla udusit jakýkoliv další protest a odpor. Tohoto cíle však okupanti nedosáhli. 17. listopad se stal ve světě symbolem odporu a v r. 1941 byl delegáty studentů 28 států protinacistické koalice prohlášen za Mezinárodní den studentstva. Stal se symbolem mezinárodní solidarity a boje za demokracii, proti fašismu a nacismu.

V minulých letech se prosazovaly snahy potlačit v historické paměti tento symbol statečnosti českého národa, zejména mládeže. Byl odstraněn z označení státních svátků a památných dnů a nedaří se jej tam vrátit. Snad to souviselo s výroky některých polistopadových politiků a publicistů, že Češi za svou svobodu od Bílé hory nikdy nebojovali a vnucování ideologie slabosti a malosti. Hrdinství Čechů v odboji domácím i zahraničním, v boji za svobodnou republiku se do těchto pomluv českého národa a falšování historie nehodilo.
Studentské organizace, zejména Studentská komora Rady vysokých škol a Parlament dětí a mládeže, jakož i vysoké školy si tuto etapu odporu proti nacismu připomínají. Z iniciativy Studentské komory byl v letošním roce v Poslanecké sněmovně uspořádán seminář k této problematice, na kterém vystoupil též bývalý rektor Univerzity Karlovy a současný předseda dozorčí rady Nadání Hlávkových o mezinárodním ohlasu 17. listopadu. Studentské organizace již několik let pochodem v Žitné ulici připomínají památku tehdejších obětí demonstrací. Studentská komora zřídila Cenu Jana Opletala. 1. lékařská fakulta před týdnem při příležitosti odhalení busty Jana Opletala v posluchárně chirurgie uspořádala k jeho osobnosti a k okolnostem jeho smrti seminář. Také sdělovací prostředky, zejména Česká televize věnuje Janu Opletalovi a událostem v r. 1939 v letošním roce velkou pozornost. Skepse, která byla vyjadřována v minulosti před Hlávkovou kolejí, že se tyto události ztrácejí v historické paměti, se ukazuje nedůvodná. Aktuálnost připomenutí těchto událostí souvisí též s tím, že v řadě států se oživuje pod různými záminkami neonacismus a neofašismus. Ani Česká republika toho není ušetřena a ukazuje to také judikatura soudů. Solidarita protinacistických a protifašistických sil se proto znovu stává aktuální.

Pietní akt u Hlávkovy koleje přenášela Česká televize, záznam najdete zde: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/2306371-pietni-akt-u-hlavkovy-koleje